Bílá paní Lyrics

Dívka bledá ze starého hradu, co vychází nocí na cimbuří. Pokoj hledá a nenachází, bílý závoj zavlaje na věži. Záhadnou svou mocí čelo chmuří, její závoj nezamrazí. R: Kdo chce znát bílou paní přeruší noční spaní, kdo má rád bílou paní, ten vytuší... Smutek z jejích nočních procházek po rozpadlých zdích, smutek vynucených vycházek po zaprášených síních. Měsíc bledý velikou má vadu, svitem nezahřeje, jenom chladí. Smutně hledí, bez úsměvu, ozvěna kroků utichne v protěži. A vítr nezavěje, nepohladí, drsnost roků bez prodlevy. R: Kdo chce znát... Když pak stojíš v mým zákoutí s pohledem do kraje z gotického okna, tak málem tě to zarmoutí, že vítr vlasy rozevlaje u gotického okna. Tvůj smích ji probudí z denního spánku neviditelná pro nás. Její dech nás zastudí zachvěním vánku, neviditelná pro nás. Už nechce být duchem, už nechce být sama, nechce být smutná, tak moc ji to schází. R: Z krve a citů, má lásko, nesmíš být bílou paní, lásko, nesmíš být bílou paní. Má lásko, nesmíš být bílou paní, lásko, nesmíš být bílou paní, bílou paní, bílou paní...